Stres: Strašák, kterého lze zkrotit

Stres je slovo, které je v současnosti skloňováno ve všech pádech a které plní novinové titulky.  O zvládání stresu byly napsány desítky, možná už stovky knih. A ačkoliv je známo, že chronickým stresem trpěli už lidé ve viktoriánské Anglii, stres je považován se za moderní fenomén. Co se přesně za tímto pojmem skrývá? A jaké reakce spouští stres v našem těle? 

Začít můžeme s definicí stresu. Psychologové jej popisují jako okamžitou odpověď na externí tlak. Ve většině každodenních případů, když pomine vnější tlak, pomine i stres. Tím pádem v určitých případech se dá se stresem vypořádat jednoduše: stačí odstranit jeho příčinu. Například pokud dokončíme náročný úkol v práci, promluvíme si o problémech v partnerském vztahu, nebo si dáme pauzu od člověka, kterého nemůžeme vystát, okamžitý stres pomine. Jinak je to ale se stresem chronickým a dlouhodobým.

Okamžité versus opožděné efekty

Odkud se vůbec vzal mechanismus stresu? Má své kořeny hluboko v lidské historii. Pravěcí lidé žili, stejně jako všichni ostatní savci, v „okamžitě návratovém prostředí“, což znamená, že jejich rozhodnutí měla okamžitý dopad. Když například uviděli predátora, zaplavila je vlna úzkosti a věděli, že musí utéct, když byli příliš hladoví, stres je donutil soustředit se na to, aby rychle našli něco k jídlu. Když zmizela hrozba, zmizel i stres. Moderní lidé oproti tomu žijí v takzvaném „opožděně návratovém prostředí“, kdy se výsledky a efekty jejich rozhodnutí mohou projevit až za dlouhou dobu. Například odměnu za práci dostaneme až na konci měsíce, efekt studia, díky kterému získáme potřebnou kvalifikaci, se projeví až za několik let a například v případě spoření peněz pocítíme výsledky tohoto rozhodnutí někdy  i za několik dekád. V dnešním době tedy ale často stres neodchází okamžitě a kumuluje se.

Teorie stresu

I když si stresu u svých pacientů všímali lékaři už v druhé polovině 19. století, jako medicínský termín jej definoval maďarsko-kanadský fyziolog a endokrinolog Hans Selye. Ve 30. letech přišel s teorií stresu, podle které je stres nespecifickou reakcí organismu na zátěžové podněty. Později další vědci prokázali, že stres je nejen reakcí na fyziologické impulzy, ale také na psychickou zátěž jako je například stěhování, změna práce nebo ztráta někoho blízkého.

Chronický stres

Extrémní nebo dlouhodobý stres může mít řadu příznaků, které jsou nebezpečné pro naše zdraví. Pokud jsme chronicky ve stresu, hůře spíme, máme méně energie a můžeme být náladoví. Stres zvyšuje krevní tlak, což může vést dlouhodobě ke kardiovaskulárním onemocněním. Stres je také spojován s přejídáním, kouřením a nadměrným pitím alkoholu, což může vést k dalším zdravotním problémům.

Pomoc z přírody

Receptů, jak bojovat se stresem, dnes existuje celá řada. Krátkodobě uleví procházka, poslech hudby nebo například dechová cvičení či masáž, dlouhodobě napomáhá vyvážená strava, dostatek odpočinku a spánku, ale například také vědomí, že se nikdy nemůžete zavděčit všem. Velkým pomocníkem jsou i bylinky, které pomohou proti úzkosti nebo které vedou k celkovému uvolnění. Už naše babičky věděly, že na pocuchané nervy nejlépe platí třezalka tečkovaná a kozlík lékařský. Třezalka tlumí tak strach a nervozitu a působí proti pocitům nadměrného emočního napětí, kozlík má zklidňující účinky a pomáhá proti úzkosti. Oba tyto poklady z rostlinné říše obsahuje přípravek GS Anxiolan, ve kterém dále najdete také hořčík a vitamin B6. Tyto látky přispívají ke snížení únavy a vyčerpání a příznivě ovlivňují celý nervový systém.