Rizika přerušovaného půstu

Diety a nejrůznější způsoby stravování jsou v hledáčku lidstva od dob Googlu a pravděpodobně ještě déle. Celebrity, fitness trenéři a výživoví poradci přicházejí stále s novými trendy. Tím je bezesporu i přerušovaný půst. O čem postění je? Kde se tento výživový trend vzal? Jakými benefity se jeho zastánci ohánějí, a naopak jaká rizika může skrývat?

V čem přerušovaný půst spočívá?

Zastánci přerušovaného půstu budou v první řadě stavět na piedestal jeho jednoduchost. Nepředepisuje konkrétní složení jídelníčku, ale dobu, ve které jídlo zařadit. Chcete-li držet přerušovaný půst, pak si snadno vyhradíte dobu na jídlo a dobu na postění. Nejčastější stravovací pravidlo 16:8 a 14:10 znamená, že 8 nebo 10 máte otevřené stravovací okno, ve kterém můžete konzumovat libovolné potraviny a ve zbylém čase jídlo nepřijímáte. Setkat se ale můžete i s jinou modifikací 2:5, při které 2 dny v týdnu budete zcela hladovět.  

Rizikový faktor č. 1

Tím, že tento stravovací trend nepopisuje skladbu jídelníčku, může se mnoho lidí mylně domnívat, že při otevřeném stravovacím okně mohou konzumovat jakékoliv potraviny bez ohledu na jejich výživovou hodnotu. Tento typ stravování ale nemá s tím racionálním, ke kterému se přikláníme, nic společného.

Jak praktikovat přerušovaný půst?

Při přerušovaném půstu může být např. vynechána snídaně nebo večeře. Důležité je, aby byl dodržen časový rozestup mezi posledním jídlem a prvním jídlem následujícího dne. Během období půstu je ale třeba dbát na dostatečný příjem tekutin: voda, neslazený čaj, případně káva. Podle zastánců přerušovaného půstu by jeho příznivé působení mělo být založeno na tom, že nedostatek potravy donutí organismus změnit metabolismus.

Rizikový faktor č. 2

Vynecháním jednoho plnohodnotného jídla může dojít k záchvatovitému přejídání. Vlivem kalorického deficitu se mohou zvyšovat chutě na sladké či slané.

Odkud pochází trend přerušovaného půstu?

Pravděpodobné základy přerušovanému půstu položil cirkadiánní rytmus. Samotný 8 hodinový spánek je sám o sobě také postěním. Nejznámější postní svátek je Ramadán. Půst je v islámských zemích jedním z pěti pilířů Islámu. Od půstu jsou osvobozeny těhotné a kojící ženy, nemocní lidé, lidé cestující na dlouhou vzdálenost. Nepostí se také děti do doby, než dosáhnou puberty. Dále je zakázáno postit se menstruujícím ženám a ženám v šestinedělí. Stejná doporučení provázejí i přerušovaný půst, který není pro každého.

Rizikový faktor č. 3

U některých jedinců může způsobit hypoglykémii, nízký krevní tlak, podrážděnost, únavu. Není vhodný kromě výše uvedeného ani pro vrcholové sportovce, osoby s nepravidelným denním režimem (práce na směny), osoby s fyzicky namáhavým zaměstnáním nebo osoby s psychickými problémy.

Známe benefity přerušovaného půstu

Podle studií má přerušovaný půst prokazatelně vliv na snížení inzulinové rezistence, snížení tělesného tuku (hubnutí), snížení cholesterolu. Zvyšuje hladinu růstového hormonu, čímž podporuje spalování tuků a budování svalové hmoty.

Rizikový faktor č. 4

Většina studií je prováděna u lidí s nadváhou. U nich většinou můžeme vlivem špatného stravování sledovat vyšší hladinu cholesterolu i tělesného tuku. Úprava jídelníčku a snížení kalorického příjmu mají pozitivní efekt, ať už se jedná o přerušovaný půst nebo princip zdravého stravování.

Nežádoucí účinky přerušovaného půstu

Každý jsme jiný, jinak citlivý. Někomu může přerušovaný půst vyhovovat, a dokonce může zaznamenat nárůst energie. U někoho jiného se mohou objevit bolesti hlavy, únava, letargie nebo zácpa. Výrazný kalorický deficit může způsobit ztrátu svalové hmoty. Hladovění může povzbuzovat apetit, což může vést k již zmíněnému přejídání. Rizikovou skupinou jsou diabetici, kteří musí přijímat potravu pravidelně. Absolutně nevhodný je půst pro těhotné ženy a kojící matky, které mají větší spotřebu energie.