Kloubní chrupavka se téměř neregeneruje. Věda ji zkouší obnovit.

Kloubní chrupavka je fascinující tkáň. Je extrémně pevná, pružná a dokáže tlumit nárazy při každém kroku. Díky ní se naše klouby mohou pohybovat hladce a bez tření.

Má ale jednu zásadní slabinu. Když se poškodí, tělo ji téměř neumí opravit. Právě proto patří opotřebení chrupavky mezi hlavní příčiny osteoartrózy – nejčastějšího onemocnění kloubů ve vyšším věku.

Moderní výzkum však naznačuje, že by se situace do budoucna mohla změnit. Vědci dnes hledají způsoby, jak znovu aktivovat regenerační schopnosti chrupavky. Než se ale dostaneme k novým objevům, je dobré pochopit základní otázku: proč se vlastně chrupavka tak špatně hojí?

Proč se kloubní chrupavka téměř neregeneruje?

Na rozdíl od svalů, nervů nebo kůže má chrupavka velmi omezenou schopnost obnovy. Důvodů je hned několik.

1. Nemá vlastní krevní zásobení

Většina tkání v těle je protkána cévami, které přivádějí:

• kyslík
• živiny
• imunitní a opravné buňky

Chrupavka je ale avaskulární tkáň – neobsahuje cévy. Živiny se do ní dostávají pouze difuzí z kloubní tekutiny.

To znamená, že když se chrupavka poškodí:

• do místa nepřichází opravné buňky z krve
• proces hojení je velmi pomalý

2. Obsahuje jen malé množství buněk

Chrupavku tvoří převážně mezibuněčná hmota složená z:

• kolagenu typu II
• proteoglykanů
• vody

Samotných buněk – chondrocytů – je relativně málo.

Navíc:

• dělí se velmi pomalu
• mají omezenou schopnost obnovy tkáně

Výsledkem je, že poškozená chrupavka se často neobnoví vůbec nebo jen částečně.

3. Buňky jsou „uzavřené“ v pevné struktuře

Chondrocyty jsou doslova uvězněné v malé dutince v husté matrix chrupavky.

Na rozdíl od buněk v kůži nebo svalech:

• se nemohou snadno přesouvat do místa poranění
• nedokážou rychle vytvářet novou tkáň

4. Klouby jsou neustále mechanicky zatěžované

Kloubní chrupavka musí při každém kroku snášet obrovské zatížení.

Například kolenní kloub může být při chůzi zatížen 3–5násobkem tělesné hmotnosti.

Pokud je chrupavka poškozená:

• mechanické tření ji může dál zhoršovat
• vzniká začarovaný kruh opotřebení

5. S věkem se regenerace ještě zpomaluje

S přibývajícími roky se mění biologické prostředí chrupavky:

• klesá aktivita chondrocytů
• zpomaluje se tvorba kolagenu
• zvyšuje se aktivita enzymů, které chrupavku rozkládají

Proto se osteoartróza objevuje častěji po 40.–50. roce života.

Nový vědecký objev: lze znovu „zapnout“ regeneraci chrupavky?

Schopnost kloubní chrupavky regenerovat se s věkem výrazně snižuje. Vědci proto dlouhodobě hledají způsob, jak tento proces znovu aktivovat. Zajímavý směr výzkumu v posledních letech přinesl tým ze Stanford Medicine, vedený profesorkou Helen Blau a výzkumnicí Nidhi Bhutani.

Výzkumníci zkoumali, proč se regenerační schopnost chrupavky postupně ztrácí. Zaměřili se na enzym nazývaný 15-PGDH, který se v tkáni s přibývajícím věkem objevuje ve vyšším množství. Tento enzym podle jejich zjištění působí jako přirozená „brzda“ regeneračních procesů v chrupavce.

Jakou roli hraje enzym 15-PGDH?

Výzkum naznačuje, že tento enzym může omezovat schopnost chrupavky obnovovat svou strukturu.

S přibývajícím věkem totiž:

• zvyšuje se aktivita enzymu 15-PGDH v chrupavce
• enzym může tlumit regenerační signály v tkáni
• tím může omezovat tvorbu nové chrupavkové hmoty

Vědci proto zkoušeli, co se stane, když se aktivita tohoto enzymu experimentálně zablokuje.

Co ukázaly první experimenty?

V preklinických studiích zaznamenali výzkumníci několik zajímavých výsledků.

Například u laboratorních myší:

• došlo k obnovení chrupavky v kolenním kloubu
• zpomalil se rozvoj osteoartrózy po poranění kloubu
• chrupavka byla silnější a kloub lépe fungoval

Zajímavé výsledky přinesly také laboratorní experimenty s lidskou tkání.
Vzorky chrupavky odebrané při operacích totiž v laboratorních podmínkách začaly znovu vytvářet chrupavkovou tkáň.

Podle vědců může tento proces fungovat tak, že se buňky chrupavky – chondrocyty – dokážou přepnout do aktivnějšího regeneračního stavu. K tomu přitom není nutné využívat kmenové buňky.

Důležité omezení: zatím nejde o dostupnou léčbu

Přestože jde o velmi zajímavý objev, je důležité zdůraznit, že výzkum je zatím v rané fázi.

Dosavadní poznatky ukazují, že:

• většina experimentů proběhla na zvířecích modelech (myších)
• u lidské chrupavky šlo zatím pouze o laboratorní experimenty na tkáni
• žádný lék založený na tomto principu zatím není schválen

Vědci nyní plánují další výzkum a klinické studie, které by měly ukázat, zda by tato metoda mohla být v budoucnu využitelná i u pacientů.

Pokud by se její účinnost potvrdila, mohla by jednou pomoci například:

• zpomalit nebo zastavit rozvoj osteoartrózy
• podpořit regeneraci kloubu po poranění
• snížit potřebu výměny kloubních náhrad

Výzkum regenerace chrupavky tak patří mezi velmi dynamické oblasti moderní medicíny. Zatím ale stále platí, že nejdůležitější roli v péči o klouby hraje dlouhodobá prevence, zdravý životní styl a v případě potřeby také vhodná kloubní výživa.

Jak funguje kloubní výživa pro chrupavku a okolní tkáně

Doplňky stravy nepomůžou poškozené chrupavce znovu „narůst“. Mohou ale podpořit prostředí, ve kterém kloub funguje, a dodat tělu látky, které jsou přirozenou součástí kloubních tkání. Tyto živiny se podílejí na stavbě chrupavky, pojivových tkání i kloubní tekutiny. Díky tomu mohou pomoci udržovat normální funkci kloubů, jejich pružnost a komfort při pohybu – zejména při dlouhodobém užívání a v kombinaci s aktivním životním stylem.

Podpora struktury kloubní chrupavky

Kloubní chrupavka je tvořena především mezibuněčnou hmotou, která jí dává pevnost a pružnost. Mezi její hlavní složky patří kolagen, proteoglykany a kyselina hyaluronová.

Proto se v kloubní výživě často používají látky, které jsou přirozenou součástí těchto struktur:

• kolagen – základní stavební bílkovina pojivových tkání
• glukosamin – látka podílející se na tvorbě chrupavky
• chondroitin – součást proteoglykanů v chrupavce
• kyselina hyaluronová – přirozená složka kloubní tekutiny

Tyto látky se běžně nacházejí v kloubních tkáních a v doplňcích stravy se používají jako součást komplexní péče o klouby.

Podpora kloubního prostředí

Kloub ale netvoří jen samotná chrupavka. Pro jeho správnou funkci jsou důležité také další struktury, které zajišťují stabilitu a hladký pohyb.

Mezi hlavní části kloubu patří:

• synoviální (kloubní) tekutina, která zajišťuje výživu chrupavky
• vazy a šlachy, které stabilizují kloub
• kloubní pouzdro, které chrání celý kloub

Komplexní kloubní výživa proto často obsahuje látky, které podporují:

• normální funkci pojivových tkání
• pružnost kloubů a vazů
• pohodlí při pohybu

Co může kloubům prospět kromě doplňků

Zdraví kloubů neovlivňují jen doplňky stravy. Velkou roli hraje také každodenní životní styl – zejména pohyb, hmotnost a složení stravy. Klouby jsou totiž živá tkáň, která reaguje na zátěž i na to, jaké živiny má tělo k dispozici. Pokud se o ně pečuje dlouhodobě, může to pomoci udržet jejich pohyblivost, pružnost a komfort při pohybu i ve vyšším věku.

Pravidelný a přiměřený pohyb

Pohyb je pro klouby velmi důležitý. Na rozdíl od jiných tkání totiž chrupavka nemá vlastní krevní zásobení. Živiny se do ní dostávají z kloubní tekutiny – a právě pohyb pomáhá tuto tekutinu „pumpovat“ do chrupavky.

Vhodné jsou zejména aktivity, které klouby příliš nepřetěžují, například:

• chůze
• plavání
• jízda na kole
• lehké posilování svalů kolem kloubů

Silnější svaly navíc pomáhají klouby stabilizovat a snižují jejich zatížení.

Udržování zdravé tělesné hmotnosti

Nadměrná hmotnost znamená pro klouby větší mechanickou zátěž. To platí zejména pro kolena, kyčle a páteř, které nesou váhu celého těla.

Například při chůzi může být kolenní kloub zatížen až několikanásobkem tělesné hmotnosti. Snížení hmotnosti proto může výrazně ulevit kloubům a snížit jejich opotřebení.

Vyvážená strava s dostatkem bílkovin

Pojivové tkáně – tedy chrupavky, vazy i šlachy – jsou tvořeny především bílkovinami, zejména kolagenem.

Strava by proto měla obsahovat dostatek kvalitních zdrojů bílkovin, například:

• ryby
• vejce
• mléčné výrobky
• luštěniny
• libové maso

Bílkoviny dodávají tělu aminokyseliny, které jsou potřebné pro obnovu a údržbu tkání.

Dostatek vitamínu C a kolagenních aminokyselin

Vitamín C hraje důležitou roli při tvorbě kolagenu, který je základní stavební bílkovinou chrupavky, vazů a šlach.

Najdeme ho například v:

• citrusových plodech
• paprice
• brokolici
• bobulovém ovoci

Pro tvorbu kolagenu jsou důležité také některé aminokyseliny, zejména glycin, prolin a hydroxyprolin, které se nacházejí například v kolagenních bílkovinách.

Pro dlouhodobou péči o klouby může být užitečná kombinace několika faktorů:

• pravidelný přiměřený pohyb
• udržování zdravé tělesné hmotnosti
• vyvážená strava s dostatkem bílkovin
• dostatečný příjem vitaminu C
• dlouhodobá péče o klouby včetně vhodné kloubní výživy

Právě kombinace těchto faktorů pomáhá vytvářet podmínky, ve kterých mohou klouby fungovat co nejdéle přirozeně a bez omezení.

Hlavní shrnutí

• Kloubní chrupavka se špatně regeneruje, protože nemá cévy a obsahuje málo buněk.
• Poškození se proto často postupně zhoršuje a může vést k osteoartróze.
• Moderní výzkum zkoumá způsoby, jak znovu aktivovat regenerační schopnosti chrupavky.
• Jedním z objevů je role enzymu 15-PGDH, který blokuje regeneraci.
• Zatím jde ale o ranou fázi výzkumu.
• Pro péči o klouby dnes dává smysl kombinace pohybu, vyvážené stravy a kloubní výživy.

FAQ

Může se kloubní chrupavka úplně obnovit?

V současnosti je přirozená regenerace chrupavky velmi omezená. Některé moderní léčebné postupy a výzkumy se snaží její obnovu podpořit, ale plná regenerace zatím není běžně dostupná.

Proč se osteoartróza objevuje častěji po čtyřicítce?

S věkem se snižuje aktivita buněk chrupavky, zpomaluje se tvorba kolagenu a zvyšuje se aktivita enzymů, které chrupavku rozkládají.

Pomáhá pohyb kloubům?

Ano. Přiměřený pohyb podporuje výměnu kloubní tekutiny, která přivádí živiny do chrupavky.

K čemu slouží glukosamin a chondroitin?

Tyto látky jsou přirozenou součástí kloubních tkání a používají se v doplňcích stravy určených pro podporu kloubů.

Závěr

Kloubní chrupavka je jednou z nejodolnějších, ale zároveň nejhůře se hojících tkání v lidském těle. Právě proto je výzkum její regenerace jedním z nejzajímavějších směrů moderní medicíny. Zatímco vědci hledají nové možnosti, jak obnovit její přirozenou regeneraci, pro zdraví kloubů dnes stále platí základní princip: pravidelný pohyb, vyvážená strava a dlouhodobá péče o kloubní tkáně.