Jak postupovat při febrilních křečích?

Febrilní křeče – strašák všech rodičů.  Dítě náhle ztuhlo, otáčí oči v sloup? Nereaguje na oslovení a začaly svalové záškuby celého těla nebo končetin? Záchvat trvá obvykle jen několik sekund až minut. Teplota dítěte prudce stoupla? Pravděpodobně se jedná o febrilní křeče. Jak v té chvíli jednat krok po kroku, abyste minimalizovali rizika, zachovali chladnou hlavu a pomohli dítěti co nejlépe? Dozvíte s v tomto článku.

První pomoc při febrilních křečích — co dělat krok po kroku

V okamžiku, kdy se objeví křeče spojené s horečkou, platí pravidlo „neztratit čas, ale ani chladnou hlavu“. Níže najdete doporučený postup, jak postupovat, abyste dítě co nejlépe chránili:

Zajistěte, aby se dítě neporanilo.

• Přesuňte ho na vodorovnou podložku (na zem, vyloženou měkkou výplní, např. deku).
• Odstraňte z okolí ostré, tvrdé, padavé či nebezpečné předměty (stoly, židle, hračky apod.).
• Uvolněte mu těsné oblečení (např. kolem krku), ale nezkoušejte dítě přemísťovat násilím.
• Položte ho na bok, aby mohly volně odtékat sliny, případně zvratky.

Zachovejte klid a okamžitě volejte pomoc (155).
I když záchvat může skončit sám, je důležité, aby lékaři mohli zhodnotit situaci, podat odpovídající medikaci.

Nezasahujte násilím do průběhu záchvatu.

• Nezkoušejte potlačovat křeče, držet ruce či nohy pevně, nebude to fungovat a můžete dítě zranit.
• Nezasouvejte nic do úst dítěte — prsty, lžíci, dlahu ani nic jiného. Dítě se může kousnout, nebo můžete způsobit udušení.
• Neprovádějte nepřiměřené hlasové ani bolestivé podněty (např. prudké třepání, křik), záchvat to neukončí.
• Dítě můžete mírně chladit žínkou (chladnou vodou, ne ledovou).

Sledujte délku a průběh záchvatu.

• Mějte hodinky (nebo odpočítávejte sekundy), sledujte, jak dlouho křeče trvají.
• Poznamenejte si, co se dělo: začátek, jaké části těla se zapojily, jaké pohyby provádělo dítě, zda bylo zvracení nebo slinění, zda bylo namodralé kolem úst. Tyto informace sdělte záchrance.
• Typicky febrilní záchvat netrvá déle než 15 minut; pokud by překročil 25 minut, riziko komplikací stoupá.

Po odeznění záchvatu — zkontrolujte vědomí a dýchání.

• Pokud dítě uvědoměle dýchá a reaguje, nechte ho v klidu, v poloze na boku (když možno), aby v případě zvracení nehrozilo vdechnutí tekutiny.
• Pokud je bezvědomé nebo nedýchá normálně, zahajte resuscitaci podle platných pravidel.
• Sledujte dítě, než přijede záchranná služba.

Nepodávejte léky ad hoc během záchvatu.

• Není vhodné během záchvatu okamžitě podávat antipyretikum (léky snižující horečku) nebo jiné léky, pokud to není doporučeno lékařem.
• Pokud má dítě již nasazenou léčbu doporučenou lékařem (např. rektální diazepam v rizikových situacích), může být použito — pouze podle přesného návodu.

Tohle během febrilních křečích rozhodně nedělejte!

Nezkušený rodič by mohl mít pocit, že musí křeče nějak zastavit. Ne! Zůstaňte v rámci možnosti klidní a vytvořte dítěti bezpečné prostředí. Během febrilních křečí dítěti nikdy nevkládejte nic do úst, nedávejte mu pít ani jíst, nesnažte se křeče fyzicky zastavit, nesprchujte ho ledovou vodou, nedělejte ledové zábaly a nepodávejte žádné léky!

Co jsou febrilní křeče

Febrilní křeče (též „křeče z horečky“) jsou krátkodobé křečové epizody, které se objevují při prudkém vzestupu tělesné teploty (horečky). Latinsky se označují jako febris – horečka. Mohou se objevit i u dítěte, které předtím žádné záchvaty nemělo, což pro rodiče bývá velmi stresující. Důležitým spouštěčem bývá rychlý vzestup teploty, nikoli pouze absolutní hodnota horečky.

Několik čísel:

• Nejčastěji se objevují u dětí od šesti měsíců do čtyř let věku.
• Děti starší pěti let febrilní křeče obvykle nemívají.
• U asi 4 % dětí se v životě objeví alespoň jeden febrilní záchvat.
• U přibližně poloviny dětí dojde k opakování – 1 až 2 záchvaty během života.
• Nejčastější věk výskytu je kolem 14 až 18 měsíců.
• Typická teplota při záchvatu je mezi 39–40 °C.

Jak vypadá dítě, které má febrilní křeče?

Febrilní křeče nevypadají hezky a dokážou rodiče opravdu vyděsit. Přicházejí náhle, často v odpoledních či podvečerních hodinách, kdy horečka stoupá a dítě je unavené. Hlava může být do záklonu, pohled ztuhlý nebo oči otočené v sloup. Následně se objevují tonické křeče (ztuhnutí) a poté záškuby svalů (tváře, břicho, končetiny). Dítě během záchvatu ztrácí vědomí, nereaguje na jméno, může být modré kolem rtů, může slintat nebo zvracet. Po odeznění může být dítě zmatené, ospalé nebo dezorientované.

V drtivé většině případů, pokud záchvat nebyl extrémně dlouhý, nedochází k poškození mozku.

Febrilní křeče, mám volat záchranku?

Záchrannou službu je nutné přivolat, pokud nastane jedna či více z těchto situací:

• Záchvat trvá déle než 5 minut
• Jedná se o první křeče v životě dítěte
• Po záchvatu nenabylo plně vědomí či nekomunikuje, není orientováno
• Je zraněné při pádu, má zlomeniny nebo otevřené poranění
• Křeče probíhají jen na jedné polovině těla
• Dítě je po záchvatu ochrnuto na polovině těla
• Má současně i jiné vážné symptomy (např. silné dušení, potíže s dýcháním, zástavu oběhu)
• Vývoj nemoci je nejasný nebo se křeče opakují

Při volání záchranky sdělte: věk dítěte, délku záchvatu, co jste pozorovali (co křeče postihly), zda dítě dýchá, stav vědomí po záchvatu, zda dítě bere nějaké léky, případně jiné nemoci.

Co můžete očekávat po příjezdu lékaře?

• Zhodnotí anamnézu (má dítě v rodině či osobně křeče, stavy epilepsie apod.)
• Provede neurologické vyšetření, kontrolu vitálních funkcí (tep, tlak, saturace)
• Může odebrat krevní testy, elektrolyty, případně krevní glukózu
• Provede elektroencefalogram (EEG) nebo přesměrování na další neurologické vyšetření
• Indikuje léčbu (např. antiepileptika) pouze v případech, kdy je vysoké riziko opakování či jiné neurologické abnormality
• Většinou následuje krátkodobý pobyt v nemocnici, kde eventuálně proběhne i neurologické vyšetření dítěte.

Jaké mají febrilní křeče následky?

Je důležité zdůraznit, že ačkoliv febrilní křeče vypadají nebezpečně většina dětí po febrilních křečích normálně prospívá. Nemají trvalé následky, poškození mozku, nervové soustavy ani zvýšenou pravděpodobnost epilepsie.

Shrnutí

Febrilní křeče vypadají dramaticky — dítě ztuhne, upadne, začne mít záškuby, neuvolní se. Ale většinou trvají krátce a bez trvalých následků. V první řadě chráníte dítě před zraněním, nesaháte do úst, zaznamenáte čas průběhu a okamžitě voláte záchranku. Po odeznění sledujete vědomí a dýchání a komunikujete s dispečerem i přijatou lékařskou službou.

Ne každý záchvat je fatální, ale záchranka a následné vyšetření jsou nutné. Statistiky hovoří o tom, že záchvaty se objevují zejména mezi 6 měsíci a 4 lety, dotýkají se asi 4 % dětí, a u poloviny dětí se mohou opakovat.

Nejčastější otázky rodičů

1. Mohu podat dítěti antipyretikum (např. paracetamol či ibuprofen) v průběhu záchvatu?
Ne, během aktivních křečí se léky proti horečce neaplikují. Mohou být podány až po zklidnění stavu, ale pozor, ne vždy zabraňují opakování.

2. Dá se předejít febrilním křečím?
Ne zcela. Rychlý vzestup teploty je hlavním spouštěčem. Používání antipyretik při náznaku horečky a chlazení může pomoci, ale nezaručuje prevenci.

3. Co když se záchvat opakuje několikrát za sebou?
To je stav, kdy je nezbytné zavolat záchranku. Lékař také zváží dlouhodobou léčbu nebo sledování.

4. Jaký je výhled pro dítě, které má febrilní křeče?
U většiny dětí nejsou trvalé následky, neurologicky prospívají normálně. Výskyt epilepsie není výrazně vyšší než u běžné populace.

5. Může dítě mít febrilní křeče i při nižší horečce, např. 38 °C?
Ano, spíše rozhoduje rychlost vzestupu teploty než absolutní hodnota.